Trocha historie ještě nikoho nezabila.
Slunce přitahovalo lidskou pozornost od pradávna. Lidé spojovali nebeské předměty s bohy a uctívali je.
První psané zprávy o pozorování Slunce vychází ze starověké Číny okolo roku 2000 před naším letopočtem.
Již v této době byli schopni předpovědět zatmění Slunce.
První zmínky a pozorování pochází ze starověkého Egypta 350 let před naším letopočtem.
Již Mayové předpověděli přesný slunečný rok a vytvořili tabulky pro výpočet fáze Měsíce a pohyby Venuše za celé století.
Slunce přitahovalo lidskou pozornost od pradávna. Lidé spojovali nebeské předměty s bohy a duchy a uctívali je.
První psané zprávy o pozorování Slunce vychází ze starověké Číny okolo roku 2000 před naším letopočtem.
Již v této době byli schopni předpovědět zatmění Slunce.
První zmínky a pozorování pochází ze starověkého Egypta 350 let před naším letopočtem.
Již Mayové předpověděli přesný slunečný rok a vytvořili tabulky pro výpočet fáze Měsíce a pohyby Venuše za celé století.
Aristarchos ze Samosu předpokládal ve 3. Století před naším letopočtem, že planety obíhají kolem Slunce. Nicméně, tato hypotéza byla poprvé vědecky doložena Nikolausem Koperníkem v roce 1543. Aristarchos také definoval průměrnou vzdálenost mezi Sluncem a Zemí – astronomickou jednotku.
Aristarchos ze Samosu předpokládal ve 3. Století před naším letopočtem, že planety obíhají kolem Slunce. Nicméně, tato hypotéza byla poprvé vědecky doložena Nikolausem Koperníkem v roce 1543. Aristarchos také definoval průměrnou vzdálenost mezi Sluncem a Zemí – astronomickou jednotku.
Přesnější informace o Slunci byli později objeveny Galileo Galilei a D. Fabriciusem díky použití teleskopu. Galileo je správně odhadl z pohybu solárních skvrn po slunečním disku, který Slunce otáčí.
Pouze Galileo Galilei a D. Fabricius zjistili přesnější informace o Slunci díky použití teleskopu. Galileo je správně odhadl z pohybu solárních skvrn po slunečním disku, který Slunce otáčí.
K dalšímu výzkumu přispěl v roce 1930 koronograf sestrojený B. Lyotem. Jedná se o přístroj, díky kterému je možné pozorovat nejvyšší vrstvu sluneční atmosféry (korony).
Další krok nastal v roce 1930, kdy B. Lyot sestrojil stroj zvaný kronograf. Jedná se o přístroj, díky kterému je možné pozorovat nejvyšší vrstvu sluneční atmosféry (korony).
Během druhé světové války bylo slunce poprvé pozorováno rádiovými vlnami.
První radiové vlny poprvé pomohli v pozorování Slunce během druhé světové války.
Nejnovějším krokem ve vývoji pozorování Slunce jsou satelity, protože nejsou limitovány atmosférou a mohou tedy pracovat také v oblasti krátkých vln.
K nejnovějším možnostem pozorování Slunce přispěly hlavně satelity, protože nejsou limitovány atmosférou a mohou tedy pracovat také v oblasti krátkých vln.